Řecké drama, opera, ukázka toho nejlepšího, co může nabídnout současná jihokorejská kinematografie nebo zvrácená oslava násilí – to jsou jen některá přízviska, která si vysloužilo kontroverzní dílo režiséra Park Chan-wooka Oldboy (2005).
O čem film inspirovaný japonským anime komiksem vypráví? Především je úvahou o pomstě a touze vzít spravedlnost do vlastních rukou, které jsou vlastní každé lidské bytosti, ale jen malá hrstka z nás je pro jejich naplnění rozhodnuta porušit svazující společenské normy.
Ještě jedno lákadlo na úvod: na IMDB má film skvělých 8,3 z 10, což ho řadí na 116 místo nejlepších filmů všech dob.
A věřte mi, je opravdu o co stát!
Proč zrovna já
Dae-su je průměrný možná a i trochu obyčejný muž, který den za dnem pomalu ukrajuje další díly svého stereotypního života. Úředničení v práci, alkoholická katarze v baru, cesta domů, spánek a znovu: Práce, hospoda...
Místo, aby slavil patnácté narozeniny se svojí dcerou, opije se Dae-su tak, že je zatčen a odvezen na policejní stanici. Propustí ho až po přímluvě jeho bratra No Joo-hwana. Ten se ještě rozhodne zavolat Dae-suově manželce a dceři, že se táta již brzy vrátí domů. Jenže než Joo-hwan dotelefonuje, otec-opilec beze stopy zmizí.
Dalších patnáct let svého života stráví Dae-su v podivném domácím vězení, kde málem zešílí. „Proč zrovna já?“ ptá každý den. Odpovědi nepřichází. Z televizní obrazovky, jeho jediného společníka ve špinavém bytě, se dozví, že jeho žena byla brutálně zavražděna a že hlavním podezřelým je právě pohřešovaný Dae-su. Uprostřed pomalu narůstajícího šílenství a změti informací dávkovaných nejmocnějším médiem světa, se hrdina postupně mění v psychickou trosku, která si trénuje své pěsti boxováním o zeď a den za dnem si jako novodobý hrabě Monte Christo nenápadně prohrabává cestu ven. A pak, když jste vy i on dostatečně zpracovaní a připravení, je Dae-su zničehonic propuštěn na svobodu. Jediné po čem od první okamžiku volnosti touží je pomsta.
Brzy se setkává s mladou a krásnou Mido a soukolí spletitého dramatu se roztáčí na plné obrátky. Oba dva k sobě přivádí fatální pouto plné napětí a dávných tajemství, která jen nerada vyplouvají na povrch.
Krvavá Amélie
Svými vizuálními hříčkami bývá Oldboy často přirovnáván k Amélii z Montmartru. V jádru je však jejím pravým opakem – zatímco Amélie naplňuje radostí ze života, Oldboy pěstuje depresi a úzkost, jež postupem času přerůstají v gigantické rozměry. Krvavých scén ve filmu sice není tolik, ale díky svému brutálnímu naturalismu plní svou funkci na 100 procent. Co takové trhání zubů samozřejmě bez umrtvení a pomocí kladiv, nebo návod, jak umlčet sám sebe – ostré nůžky a dvě šmiknutí?
Slabším povahám tento skvělý film doporučit nelze, kdyby se však přece jen nějaký takový odvážlivec našel, pak jen v doprovodu někoho, koho se při těchto scénách můžete chytit za ruku a zabořit svou hlavu do jeho náruče…
Režie: Chan-wook Park
Hrají: Min-sik Choi, Ji-tae Yu, Hye-jeong Kang, Dal-su O, Gwang-rok O, Su-hyeon Kim, Myeong-shin Park, Dae-yeon Lee
0 comments:
Post a Comment