Posts
Autor: Michal Vodrážka
Když jsem hledal na stránkách Korejského ministerstva pro rovnost pohlavní a rodinu nějaké statistiky o prostituci v Koreji, narazil na zajímavou právní úpravu dovolené. Tedy minimálně z pohledu pracovně-právní komparatistiky.
V korejském zákoníku práce (čl. 71) je totiž upravena tzv. menstruační dovolená (Saenglee Huega), na kterou mají pracovnice nárok jednou měsíčně v rozsahu jednoho pracovního dne. Do června 2004, kdy začal platit nový zákoník práce, šlo dokonce o placené volno. Podle nového zákoníku práce jde již jen o volno neplacené.
V souladu se starým zákoníkem měly nárok na její proplacení i pracovnice toto volno nečerpající. Právě proto se nároky pramenící z nevyplacené menstruační dovolené dostaly i před soud. Citibank Korea (dříve KorAm Bank) byla v červnu 2005 zažalována 1298 zaměstnankyněmi za neproplacení nevyužité menstruační dovolené za období mezi červnem
Odvolání Citibank proti rozsudku bylo v květnu 2007 soudem druhé instance v Soulu zamítnuto.
Korejská Federace odborů zastupující zaměstnance finančních institucí odhaduje, že odborářkám dluží firmy na nevyužité menstruační dovolené celkem na 85 miliard KRW (1,65 miliardy Kč). Odhady finančních institucí jsou sice nižší, i přesto dosahují téměř astronomické hodnoty okolo 50 miliard KRW (0,97 miliardy Kč).
Vzhledem k tomu se nelze divit, že Odborový svaz podal v září a říjnu 2006 obdobné žaloby bránící práva 6,789 zaměstnankyň. Žaloby z neplacení obvinily celkem 21 finančních institucí, mezi než patří například Bank of Korea, Kyobo Securities či Korea Life Insurance.
Souvisí:
