Dobrou chuť?

A ještě:

Fan death is a South Korean urban legend which states that an electric fan, if left running overnight in a closed room, can result in the death (by suffocation, poisoning, or hypothermia) of those inside... Vřele doporučuji!

Korejský velvyslanec protestuje: "Psy nejíme ani v rámci letního hubnutí!"

Autor: Michal Vodrážka

(BUDAPEŠŤ - 18. června) Velvyslanec Jižní Koreje Eom Seock-Jeong vyzval maďarské ochránce zvířat, aby doložili svá tvrzení, že maďarští psi exportovaní do Jižní Koreje končí jako ingredience v „letních ozdravovacích dietách”.

Diplomat zaslal aktivistům dopis, ve kterém jim hrozí “účinnou reakcí”, jestliže svá tvrzení nedoplní nezpochybnitelnými fakty. Dodal také, že není zvykem, aby se cizí občané vměšovali do kulturních tradic jiných zemí, a to včetně stravovacích návyků.

Jižní Korea byla v nedávné minulosti napadena také dalšími evropskými aktivisty kvůli rozšířenému zvyku jíst psí maso jako součást “ozdravných letních diet”. Vývoz psů z Maďarska do Jižní Koreje se letos ztrojnásobil, z loňského objemu 3000 USD na 9000 USD.

Psíčková – ano či ne?

Co vy na to? Dali byste si psa, kdybyste po něm zhubli? Já jsem měl psa kdysi dávno v Pchjongjangu, a nechutnal špatně. Loni jsem měl možnost navštívit jednu slavnou psí restauraci u národního parku Jirisan, ale přiznám se, že jsem se radši najedl s mnichy v sousedícím buddhistickém klášteře – vegetariánsky.

I když, takové psí bulgogi, tedy chci říct gebulgogi (na obrázku v prostřední řádce úplně vpravo). Možná bych si dal říct.

Pro zájemce odkaz na stránky professora Ann Yong-Geun, Ph.D. aka doctor Dogmeat, kde najdete např. pojednání o historickém významu psího masa pro Korejce a recepty.

Tteokpokki, aneb korejská kuchařka díl I.

Autor: Michal Vodrážka

Musím se přiznat, že Martinovy příspěvky mě vždycky inspirují. Tentokrát přišel s recenzí na literární dílo a mě bylo hned jasné, že musím kontrovat. Dílem náhody jsem už měl něco tak trochu předpřipravené.

Zatím se moje články týkaly hlavně historie, ale dnes nadešel čas něčeho úplně jiného!

Dámy a pánové, vážení čtenáři, uvažte zástěry, nabruste nože, obvolejte známé a nachystejte slavnostní tabuli! Čeká nás první společná cesta do tajů korejské kuchyně.

Tteokpokki

Protože pražské korejské restaurace jsou dosti drahé: takové Bulgogi – klasický korejský pokrm, oceněné na čtyři sta českých, rozhodně nepotěší, a za hranicemi metropole o výtečnou jihokorejskou kuchyni mimo závodní jídelny v Hranicích nezavadíte, nezbývá Čechovi toužícímu po korejské exotice nic jiného než domácí příprava.

A jak jsem si ověřil, na můj nejoblíbenější pokrm - plebejské tteokpokki, jež se vám právě chystám představit, v honosných restauracích v centru Prahy stejně nenarazíte.

Záchranným kruhem hozeným všem chtivým kuchtíkům přímo z dálek z Korejského poloostrova budiž obchůdek Arirang patřící paní Shin na pražských Vinohradech (Korunní 47), kde se dá za slušnou cenu zakoupit vše potřebné.

Základními ingrediencemi pro tteokpokki jsou:

tteok – rýžové těstoviny,

odeng – tady jsem s českým překladem na štíru. Anglicky překlad zní “fish cake”, tak to tak nechme,

kochujang – červenou čili pastu,

kochukaru – nahrubo nadrcené červené chilli,

a případně ještě jeden balíček Shin ramyonu.

V zelenině pak dokoupíme bílé zelí (stačí asi 1/3 hlávky), jarní cibulku, cibuli a vlastně jakoukoliv zeleninu, kterou máme rádi – třeba mrkev, houby nebo bambusové výhonky.

Příprava

Doma si všechno pokrájíme, tteok tak na 1cm dlouhé kousky (pro 3 – 4 porce stačí půlka balíčku), zelí a odeng (taky půl balíčku) na proužky 3x1cm. Osmahneme cibuli a zelí. Pak v hluboké pánvi ohřejeme půl litru bujónu (já si udělám ten shin ramyon a místo bujónu použiji vodu z něj – mam rád pálivé), přidáme po polévkové lžíci sojovky, medu (nebo třtinového cukru), kochujang pasty, drceného čili, pořádně promícháme a přidáme všechno ostatní a tak 10 minut povaříme, dokud nám omáčka pěkně nezhoustne.

Pokud máte naivní hosty, kteří nevěří, že v Koreji se jedí OPRAVDU PÁLIVÁ jídla, uvařte ještě hrnec rýže, ať mají co zakusovat. Já to poprvé podcenil a návštěva mi spořádala celý pecen chleba.

Jižjsem se zmínil, že se jedná o klasické plebejské jídlo. Jde vlastně o jakousi obdobu párku v rohlíku, nebo za totáče tolik populárních a dnes již velmi vzácných langošů. Na každém správném korejském rohu totiž stojí přístřešky,

kde ajumy na velkých plechových vařičích tteokpokki neustále promíchávají, a za pár tisíc wonů (1000 wonů – 1 dolar) vám ho ochotně opravdu hromadu nandají.

Nedivte se, že vás po takové nadílce prodavačky nespustí z očí! Budou totiž napjatě pozorovat, jak se poperete s jídlem, které má i na korejské (v porovnání s Evropany opravdu vysoké) standardy docela “grády”.

A pokud si budete zjevně pochutnávat, dost možná, že se vás překvapeně zeptají, jak to, že vás to, když jste běloch neznalý místních poměrů, nepálí!

Přeji dobrou chuť!!!