Taekwondo

Dneska jsem se vypravil zdokumentovat ukázku Taekwonda probíhající každou středu a sobotu od o dvou před branou paláce Gyeonghuigung nedaleko od české ambasády a statečného admirála I trůnícího na Gwanghwamunu.

A pokud s Taekwondem máte nějaké zkušenosti, nebo jste prostě jen lační poznat něco nového (nechat si dobrovolně namlátit, nebo naopak freneticky namlátit překližkové desce, plešatému podivínovi nebo americké ajumě - viz. obr.), můžete si bojové umění vyzkoušet v praxi. Více informací najdete tady (nezkoušel jsem).



Demonstraci čtverných kopů, salt, sestav a dokonalé koordinace pohybů vřele doporučuji (jo a ta svůdná korejská angličtina patří kamarádce, tak ji když tak pozdravujte).

Olympijský park v Soulu - foto

K předchozímu Vojtovu článku tak trochu souvisejícím s letní Olympiádou, která se v Soulu konala v roce 1988, přidávám pár starších fotek ze soulského olympijského parku.

Jarní Soul

Po nějaké době opět zdravím všechny věrné i nahodilé čtenáře "Jižní Koreji". Moje poslední výpadky nejsou způsobeny v publikování příspěvků svých i ostatních nejsou způsobeny ničím jiným, než mocným "finišem" na bakalářské práce: Reakce americké společnosti na teroristické útoky z 11. září pohledem sociologického konceptu kolektivního traumatu. Vše už se sice chýlí snad zdárně ke konci, jenže... V červnu přijdou státnice, a proto raději nic neslibuji.

Každopádně, jsem se rozhodl se s Vámi podělit alespoň o moje fotografické počiny. Protože focení (a soju :§) je pro mě tou nejlepší relaxací. Navíc jsem si nedávno za skutečně-neskutečnou částu 7400 korun českých koupil parádní teleobjektiv, který by mě na rodné hroudě vyšel na 14 000. Pokud se nebojíte, že se Vám foťáky, objektivy, Ipody a vlastně i počítače při první příležitosti pokazí, jejich nákup tady vřele doporučuji. Ceny Vás speciálně na Jongsanu mile překvapí. Překvapili mě i na korejské poměry ochotní a usměvaví prodavači. K nim ale musíte projít dlouhým tubusem spojujícím nádražní budovu s "prodejnou". Nekupujte nic přímo na nádraží v Livin' Digital, ne Ipark, nebo jak se to tam vlastně jmenuje). Tam sou Korejci nasraní, neochotní a připravení Vás okrást při prvním zaváhání (samozřejmě ne tak, jako v ČR, prostě Vám výrobek prodají za draho).

Kompletní noční Soul

Nakonec jsem do ruchu vánočně naladěné metropole vyrazil ještě jednou. Tentokrát s nabitým fotoaparátem. To co jsem zažil, bylo naprosto neuvěřitelné.

Sice jsem očekával, že okolí kanálu a City Hallu (slavné to soulské radnice) bude "lehce" přeplněné, ale tohle bylo opravdu moc. Opravdu nechápu, jak si mohou ty tisíce a tisíce jihokorejských párů užívat svůj romantický výlet, když se v tom davovém šílenství prakticky nemohou ani pohnout. A to vůbec nemluvím o rodinách s malými dětmi, kterých tam bylo minimálně stejně tolik.

"Ale co," řekl jsem si, "šeš tady jen jednou, tak si to musíš taky užít!" S fotoaparátem v ruce a s naježenými lokty jsem se postupně nořil hlouběji a hlouběji. Výsledné fotky za to, myslím, stály.

Doufám, že se budou líbit i Vám.

Nakonec bych Vám, čtenářům těchto stránek, rád (i když s pořádným zpožděním) popřál:

PEVNÉ ZDRAVÍ, NERVY
A PŘEDEVŠÍM SPOUSTU ÚSPĚCHŮ
V NOVÉM ROCE 2008

Krása po korejsku

Autor: Vojtra Pitra

Abychom si trochu odpočinuli od historie a mrkli se i na něco lehčího a krásnějšího, tak jsem se rozhodl rozpracovat téma korejských miss a jiných koček Najdete ho tady. Nechci to teď přecpat tunami obrázků, takže ke každé hodím maximálně dva, což bude pěkné peklo vybrat ty nejlepší. Fotek mám spoustu, asi je někam nahraju a hodím vám na ně odkaz, ať se taky mrknete. Začneme přehledem korejských miss od roku 2000 do současnosti, poté si projedeme korejské playmate a na závěr si dáme Ham So-won. Omluvte demenci některých textů, ale z těch pár vět, co jsem na internetu našel, nic lepšího sepsat nešlo. Při promenádě v plavkách na volbách korejské miss jsou dívky vždy v jednodílných plavkách (letos už asi ne, dle fotek Miss 2007), ale vítězky odjíždějí na Miss Universe, kde je promenáda v bikinách, díky čemuž tu najdete mnohem zajímavější obrázky. Děkujeme organizátorům Miss Universe. Občas jsou míry přepočtené z palců, použil jsem angloamerický palec (2,54cm). Držte si klobouky, nebo co chcete, jízda začíná.

Miss Korea 2000 Kim Sa-Rang

Datum rození: 12. Ledna 1978
Výška: 173cm
Váha: 50kg
Míry: 86-61-86

Začínáme asi tím nejlepším, protože Kim Sa-Rang suveréně vyhrála mou anketu na asiantitulkách o nejkrásnější korejskou miss. Ihned po svém vítězství rozjela svou hereckou kariéru a začala hrát v řadě seriálů. Za zmínku stojí populární seriál A Love to kill z roku 2005, ve kterém hraje po boku Raina. Stihla natočit i tři filmy, poslední roku 2006 s výmluvným názvem Who slept with her? (Kdo s ní spal?). Film je to strašný, ale na ní se kouká hezky. Na Miss Universe vyhrála cenu za nejkrásnější národní kostým.

Ukázka z filmu Who slept with her?

Miss Korea 2001 Kim Min-Kyung

Datum rození: 10. Října 1981
Výška: 168cm
Váha: 48kg
Míry: 90-60-91

O této miss se mi nepodařilo zjistit skoro nic, takže jen stručně to, co nám poví oficiální stránky soutěže korejské miss. Studovala herectví, ráda se dívá na filmy, píše dopisy a baletí.

Miss Korea 2002 Keum Na-Na

Datum rození: 19. Srpna 1983
Výška: 172cm
Váha: 52kg
Míry: 90-60-90

Máme tu chytrou holku. Snad všechny miss jsou vysokoškolačky, ale Keum Na-Na studuje dokonce na Harwardu a to biochemii. Končit by měla příští rok. Ráda má rýžové koláče a anglické filmy. Kdyby se měla narodit v jiné asijské zemi, vybrala by si Tibet. Nikdy by si nevzala muže, kterého by ji vybrali rodiče (donedávna běžná praxe a i v současnosti jsou takové svatby). Nikdy nejedla psa, ale je tolerantní a vadí ji, když někdo kritizuje zvyky v jiné zemi, o kterých nic neví.

Miss Korea 2003 Choi Yun-yong

Datum rození: 21. prosince 1983
Výška: 172cm
Váha: 52kg
Míry: 90-60-90

Studentka psychologie na University of British Columbia v Kanadě, takže další chytrá holka. Ráda luští křížovky. Zajímavé je, že má úplně stejnou postavu jako předchozí vítězka.

Miss Korea 2004 Soo Young Kim

Datum rození: 3. Června 1980
Výška: 168cm
Váha: 49kg
Míry: 89-59-90

Studentka korejské Women´s University (tam bych chtěl dělat tělocvikáře), obor grafický design. Ráda čte, chodí do divadla, hraje na flétnu a na piano. Narodila se a vyrůstala v Soulu, s matkou od mládí cestovala a procestovala skoro celý svět.

Její promenáda v bikinách na Miss Universe. (kvalita bohužel za moc nestojí)


Miss Korea 2005 Kim Ju-hee

Datum rození: 30. Června 1981
Výška: 169cm
Váha: 49kg
Míry: 86-61-91

Televizní uvaděčka ranních zpráv milující projížďky na kole u řeky Han v Soulu, jógu, filmy, hudbu a cestování. Vystudovala anglickou literaturu a mediální komunikaci a jejím snem bylo stát se uvaděčkou, což se jí vyplnilo. Narodila se v Taegu, ale vyrůstala v Soulu.

Miss Korea 2006 Lee Han Hui (Lee Honey)

Datum rození: 2. března 1983
Výška: 173cm
Váha: 51kg
Míry: 86-61-91

Mladší ze dvou dcer vysokého státního úředníka a univerzitní profesorky. Uspěla i na Miss Universe, kde se dostala mezi posledních pět finalistek. Je nositelkou černého pásu třetího stupně v taekwondu. Je přesně o měsíc mladší než já. Hraje na gayageum, starý klasický hudební nástroj podobný citeře. Vydala již 4cd a hrála i v Carnegie Hall v New Yorku. Rovněž je dobrovolnicí u UNICEF.

Skvělé video z jejího vystoupení na Miss Universe 2007 v Mexiku.

Miss Korea 2007 Lee Ji-sun

Datum rození: 6. dubna 1983
Výška: 169cm
Váha: 47kg
Míry: 86-58-89

Čtyřiadvacetiletá milovnice ručních prací, pletení a jazzového tance je úřadující Miss Korea. Pokud fotky z oficiálních stránek nelžou, tak letos poprvé byla promenáda v bikinách. Volba proběhla samozřejmě v Soulu a Lee Ji-sun měla nejvyšší osobní číslo a to 55. Ano, je to mazec, ale volilo se z padesátipěti (!) dívek. By mě zajímalo, jak dlouho to trvalo. Přístí rok se bude účastnit Miss Universe 2008, uvidíme, jestli překoná velmi úspěšnou Lee Honey.

Korejské playmate

Když si dáte hledat první korejskou playmate, tak zjistíte, že vám vyjede hned několik jmen a několik článků, kde vás budou přesvědčovat, že tohle je ta pravá první playmate. Nakonec jsem našel jeden užitečný komentář, který mi celou situaci osvětlil. Nejdříve je potřeba vynechat Američanky, které mají korejský původ, protože ty pózovali už před desítkami let. První Korejkou (ale od svým osmi let žije v Americe), která se objevila v novinových stáncích v časopise Playboy byla Sung Hi Lee. Nešlo ale o klasický Playboy, ale o Playboy´s girl´s of summer. Takže někdo jí počítá jako první, někdo ne. Malou roličku si zahrála v hollywoodském filmu Sexbomba od vedle. Po ní přišla Hacelyn Joo, její fotky se objevily ale jen na internetu, protože byla cyber-playmate. Po ní přišla Lee Sa bi, která se objevila v klasickém playboyi, takže je nejčastěji uváděna jako první playmate. A někde mezi je ještě Lee Pa Ni, která pózovala pro playboy před fotbalovým mistrovství světa v Německu a fotky se nejspíš objevily jen na internetu. Lee má opravdu pěkné balóny, uvidíte sami. Dlouho jsem přemýšlel, jestli sem mám dát i odhlalenější fotky a nakonec jsem rozhodl, že spíš ty decentnější. Konec konců ty ostatní si můžete stáhnout. Tak se kochejte.

Sung Hi Lee

Hacelyn Joo

Lee Sa Bi

Lee Pa Ni

Na závěr ještě Ham So-won, která se účastnila volby krásy v roce 1997 a skončila na sedmém místě. Známá se stala částěčně svou menší rolí v teenagerovské komedii Sex is zero, ale hlavně svými odvážnými fotkami. Posuďte sami.

Ham So-won

Slíbený soubor se všemi mými fotkami si můžete stáhnout tady. V archívu není Sung Hi Lee, její obrázky i videa se dají vzhledem k tomu, že žije v Americe najít na netu během pár vteřin.

Nebojte se v komentářích napsat, která je vaše favoritka.

Podzimní Happy Suwon

Trochu odlehčení po předchozím příspěvku:

Suwon je součástí Soulu. Presně takový dojem získáte, když se do města vzdáleného zhruba hodinu cesty nadzemním metrem vydáte. Po celou dobu totiž míjíte jen a jen vysokou a nevzhlednou zástavbu a la Jižní Město. Jen mnohokrát vynásobené. Dvaceti a více (až 35 patrové) paneláky vám opravdu vyrazí dech. Samotné centrum Suwonu vám ale určitě za trochu urbánního marastu určitě stojí.

Historické (jsme v Koreji, takže znovupostavené podle přesných historických plánů, abych byl přesný) opevnění, obrovský park, buddhistický klášter, podzimní listí a parádní výhledy vám na chvílí dají zapomenout na to, že v kruhu o průměru 50 kilometrů kolem Vás se právě hemží 20 milionů pracovitých mravenců a nedaleko od vás stojí obrovská centrála Samsungu pro celý svět, do jejíhož muzea jsme se taky podívali. To ale, pokud nejste fanda extrémní jihokorejské corporate identity nebo technologických vychytávek, za moc nestojí.

Jen to přízvisko - Happy Suwon, vidíte ho všude a po pěti minutách vás svou tupou prvoplánovou vlezlostí začne neskutečně ....át

Seoraksan podruhé - podzim v zajetí horských masivů

O Národním parku Seoraksan jsem už sice jednou psal. Přesto mi to nedá a vrátím se k němu ještě jednou. Jedno z nejkrásnějších míst v Koreji si to totiž opravdu zaslouží.

Do parku jsem se podíval podruhé minulý víkend. Za dva dny toho sice člověk mnoho nestihne, ale to podstatné by návštěvníkovi a jeho "svalnatým lýtkům" přesto uniknout nemělo.

Zvláště první den stál opravdu zato. Výstup na třetí nejvyšší horu Koreje Daechongbong totiž dokonale prověří vaše fyzické schopnosti. Daechongbong sice měří "jen" 1708 metrů, když si však člověk uvědomí, že stoupání začíná jen pár stovek metrů nad mořskou hladinou, rázem ho přejde smích a silná slova. Vrcholové panorama vám ale za veškerou námahu a hektolitry potu, kterými zkropíte vyprahlou cestu, opravdu stojí. Viz. fotografická koláž z alba na picase:

Druhý den jsme, patřičně nabuzení po zdolání Daechongbongu, vyrazili na již klasický výstup na Ulsanblawi ležící v turisticky nejoblíbenější části parku.

Z počátku si sice park opravdu nezadá s centrem Soulu - lidí se na vás lepí, tvoří se fronty a naštvaná "ajuma" s holí, které se omylem ocitnete v ráně, vás klidně "poklepe" po znavených bederch ve stylu: "Hybaj ty plantážníku".

Po několika minutách stoupání se ale situace zlepší a vy se tak můžete kochat skutečně panenskou podzimní přírodou - vodopády, listy všech barev a rozeklanými hřebeny.



A vrcholový oběd (pravá, nefalšovaná Plzeň zakoupená v místním supermarketu za "lidových" šedesát korun českých a celé grilované kuře) spojený s nezbytnou "gruppenfotografií" - co víc by si mohl český "v překladu ztracený" student přát.

Zkrátka a dobře: Seoraksan forever!

Soulský rybí trh - je libo rybičku, či japonského kraba?

Nedávno jsem navštívil soulský rybí trh. Pro českého suchozemce nevídaný zážitek. Obrovská tovární hala situovaná nedaleko řeky Han a nejslavnější korejské budovy 63. Korea Life Insurance Building byla doslova nacpaná všemi druhy mořské havěti, které si člověk dokáže i nedokáže představit.

Od "klasických" obřích tuňáků, přes olihně, chobotnice, masivní japonské kraby, ústřice a desítky různých druhů mušlí a škeblí jen stěží odtrhnete zrak. Neodradí vás ani všudypřítomný odér, ani prodejechtivé "ajumy" (korejské tety neustále pokřikující na potenciální zákazníky).

A pokud se rozhodnete s korejskými dary moře seznámit také váš žaludek, mohu vás ujistit, že ceny jsou na české poměry opravdu směšné. Kilogram nejlepších tygřích krevet právě vytažených z moře vád vyjde na necelé čtyři stovky a jejich menší, ale neméně dobré, sestřičky je na stovky dvě. Olihně jsou doslova za babku (12 kusů mě vyšlo zhruba na stovku), stejně jako mušle.

Soulské paláce, Insadong, Taekwondo

Jižní Korea fotograficky

Tady najdete spoustu fotografií, které jsem v Jižní Koreji pořídil. Stránka je pravidelně aktualizovaná - http://picasaweb.google.com/martin.vlnas.

Přidávám několik lákadel. Fotky posbírané během jedno dne na jihokorejském ostrově Ulleung-do. V galerii jich najdete mnohem, mnohem víc.

Zvířena nadvakrát

Zvířátek v Soulu mnoho nepotkáte.

A když už, tak jde o v tašce přenášeného psíka s čupřinou obarvenou na fialovo, nebo o švába olbřímích rozměrů (jednoho jsem našel včera pod postelí - měl to za sebou poměrně rychle, chudák). Jeden živočišný druh ale najdete naprosto všude. Jeho ševel, svistot, škrabot a hlahol vás doprovází doslova na každém kroku. Schválně, kdo ho pozná...



O dalším zážitku ne radno se rozepisovat. Navštívil jsem místo, o němž Lonely planet říká, že je to "tradiční bylinkový trh". Tady opravdu není těžké uhodnout, co to bylo za roztomilé a inteligentní zvířátko? Mimochodem, kvůli téhle fotce jsem od majitele obchůdku (a nejspíš i psího kata) málem dostal přes držku. Korejci totiž, jak je obecně známo, psy už dávno NEJEDÍ!

Místo pobytu: Soul

Tak jsem se na rok přestěhoval. Praha dostala košem, nová adresa: Soul - prý dvacetimilionová jihokorejská aglomerace. Taky proto jsem sem poslední dobou příliš nepsal. Naštěstí se ale našli jiní. Díky Vám - Michale a Vojto, za články! A to jsem ještě nepostnul další dva díly originálních korejských dějin, což co nejrychleji napravím, slibuji!

Zatím se jen rozkoukávám, takže toho moc nenapíšu, ale pár fotek jsem už přeci jen udělal. Tady jsou ty podle mě nejpovedenější (po kliknutí se zobrazí originál):

obr.: klasický jihokorejský kostelík v centru Soulu - romantika na první pohled.


obr.: momentálně nejslavnější a (podle Jihokorejců) nejkrásnější moderní budova v Soulu - 63. Korea Life Insurance Building. Mrakodrap je 249 metrů vysoký a má "překvapivě" 63 podlaží (jen 60 jich ale je nad zemí - takže klasický jihokorejský podfuk)


obr.: zátiší jednoho ze soulských paláců.


Cestou k "šamanistické vesničce", kterou dnes obývají buddhisté a je zní krásný výhled na celé město, jsem fotil hlavně panoramata. Ale Soul byl tradičně "v oparu", takže z fotek mnoho nebylo. Jedna se ale náhodou celkem povedla. Stačilo se podívat nad sebe a zmáčknout spoušť.

25 důvodů k návštěvě Jižní Koreje

Tady jsou dva nejlákavější - alspoň dle mého vkusu. Vyváženost symetrického klasicismu, jemné romantické křivky, spousta barokní pompéznosti a něco z rokokové hravosti.

Kdy naposled jste něco podobného viděli pod jednou střechou?

Zbylých dvacet tři podobně libě složených skvostů jihokorejské architektury najdete na http://www.maxwatson.com/blog





Takže, příští rok na soulském autosalonu! Naviděnou... Jo a thanks MAX!!!

Když se řekne Soul

Jižní Korea – „národ lidí od velké řeky Han“, jak zní básnický překlad korejského sousloví Daehan Min-guk, představuje unikátní kulturní „tavicí kotlík“, v němž se mísí prvky buddhismu, konfuciánství, zbytků autoritativní vlády, křesťanství a západního okázalého konzumu.

Výstavní skříní, nebo chcete-li nejrozmanitějším amalgamem, všeho výše popsaného je téměř dvacetimilionová (pokud počítáme i příměstské oblasti) metropole Soul.

obr.: znamení čínského zvěrokruhu v parku u jednoho z paláců :-)

Od paláce k paláci, aneb historie na objednávku

Přímo v Soulu je historických památek tolik, že nevíte, kam dřív vyrazit. A protože jsou Jihokorejci pečliví a na svou historii náležitě pyšní, mají je všechny pěkně očíslované. Za návštěvu rozhodně stojí pět místních palácových komplexů (Gyeongbokgung, Changgyeonggung, Changdeokgung, Deoksugung a Gyeonghuigung), několik buddhistických chrámů (Bongeunsa, Angyangam) a svatyňí, či křesťanská katedrála.

obr.: palácové komplexy obr.: slavná brána před tržištěm Namdaemun


Zvláště palác Gyeongbokgung s plovoucím pavilonem, krásně opravenými budovami a muzeem folkloru stojí za návštěvu. Budete-li mít štěstí, uvidíte i barvami hýřící výměnu vousaté palácové stráže v uniformách dynastie Joseon. Ta zemi vládla od roku 1392 až do vzniku korejského protektorátu pod Japonskou správou v roce 1910.

obr.: výměna stráží


Jen jedna poznámka k „historii historických budov“. Korea žije od nepaměti především válečnými strastmi, a tak se nelze divit, že drtivá většina oněch „tisíciletých budov“ jsou jen věrně repliky z 20. století. Pokud na cestách potkáte památku, která přežila boje, Korejců s Číňany, Korejců mezi sebou a především Korejců s Japonci (zvláště po invazi Japonců mezi lety 1592 a 1598 nezůstal v zemi kámen na kameni), můžete být na sebe náležitě pyšní. Stačí i kus kamene opracovaný do hřibovité podoby, na nějž si jeden ze slavných korejských vladařů na konci prvního tisíciletí odložil šat, než vstoupil do lázní – podle Korejců národní poklad číslo 24.

Muzeum války

Plný rozsah válečných útrapách, kterými země prošla za poslední dva tisíce let, pochopíte teprve po návštěvě soulského muzea války. Rozměrům této obří budovy by v Čechách mohl konkurovat snad jen Pražský hrad. A co se do budovy nevešlo, stojí venku. Americké bombardéry, ruské tanky a severokorejské rakety po vstupu do budovy vystřídají pravěké nože, starověké katany a středověké kaťuše. Po zevrubné prohlídce, jež nám přesto zabrala dvě celá odpoledne, dojdete chtě nechtě k závěru, že v porovnání s námi, Evropany, byli Asiaté v technikách zabíjení či mučení vždy o dva až tři kroky napřed.

obr.: před muzeem
Po krutostech válečných útrap je návštěva galerie tou pravou volbou pro povznesení krutými dějinami vyčerpaného ducha. Návštěva soulského Muzea moderního umění, kde na vás čekají interaktivní exponáty provokující všechny vaše smysly, rozhodně neurazí.

obr.: trocha kultury ještě nikoho nezabila - taneční vystoupení (Reunification dance)

obr.: soulský projekt století - pod zemí uvězněná řeka opět spatřila světlo světa (centrum města)

Ať již ale vyrazíte kamkoliv, připravte se na společnost nekonečných zástupů pokřikujících školáku a školaček v tmavomodrých uniformách. Malí caparti kolem vás neustále poskakují, fotí a pokřikují anglická slůvka. Vám tak nezbývá než rozdávat úsměvy a pózovat. Vyhnete se jim snad jen na rybím trhu plném povětšinou stále ještě živých ryb, krabů, mušlí a havěti všech velikostí a tvarů. I tady je však hluku víc než dost. Chcete-li ale zažít opravdovou kakofonii, vyražte o víkendu na baseballové utkání.

obr.: rybí trh
Soul – zábava, bezpečí a pravé plzeňské pivo

Pokud vám bude přát počasí (nejlepší čas na návštěvu Koreje je na jaře a na podzim, kdy vás neomezuje ani vedro, ani monzuny a ani sněhové přívaly a teploty pod nulou) a vítr trochu poodhrne smogový krunýř, určitě se vydejte na 236 metrů vysokou N Seoul Tower. Lanovka na vrchol jihokorejského Petřína - hory Namsan, je drahá a přecpaná, a tak k základně vysílače stoupejte raději po svých. Teprve pohled z rozhledny na vrcholu vám pomůže pochopit, jak to vypadá, když žije 23 milionů lidí soulské aglomerace pěkně „na jedné hromádce“.

obr.: pohled na město z vysílače

O své zdraví a majetek se ani při takovém počtu lidí bát nemusíte. Jižní Korea je jednou z nebezpečnějších zemí světa. Čechům tak nezbývá, než valit oči, s jakou bezstarostností se Koreji a Korejky prodírají davem s otevřenými batohy a kabelkami. O to větší musí být šok, který zažijí korejští turisté při návštěvě Čech. Naše republika je přitom v Koreji velice populární. Stačí říci „Čéko“ a většina místních začne pochvalně kroutit hlavou (v Koreji znamení souhlasu). Může za to fenomenální úspěch telenovely „Milenci v Praze“. Romantický příběh mladého páru v kulisách staré Prahy si oblíbil celý národ.

V záři neonů

Stejně jako ve dne je v ulicích bezpečno i v noci. Takže vzhůru za bujarým nočním životem. Představte si ostravskou Stodolní ulici vynásobte ji stokrát a získáte matnou představu, jak to vypadá v pátek kolem jedenácté večerní v Hongdae – čtvrti obehnané několika univerzitními kampusy, z nichž každý pojme mnoho tisíc studentů. Po chodnících se valí nekonečné proudy řádně připitých a veselících se Korejců a Korejek a vy, ztracení v záři neonů, nevíte, kam dřív skočit. Karaoke party, klasické západní hospody s pivem, tradiční restaurace se zkaleným rýžovým vínem, kluby s živou hudbou všech žánrů, herny nabité nejnovějšími technologickými výstřelky – zkrátka, je z čeho vybírat.

obr.: Pivo Hite teče ve velkém


Našinec by ale rozhodně měl opomenout navštívit restauraci Castle Praha II. Z venku vypadá jako věrná kopie Staroměstské radnice s fungujícím orlojem, vevnitř vás zase překvapí česká výzdoba a z místních surovin vařená plzeňské či Granát. Na lístku najdete i obligátní metr piv. Pokud si ho dáte, můžete být první, kdo ho vypije celý sám. Podle majitele restaurace a milovníka Čech, pana Čo, se to ještě nikomu nepovedlo.

obr.: Castle Praha

A když venku svítá, všechny lahve sodžu - místní levné pálenky z rýže a brambor, zejí prázdnotou, a vy už opravdu nemůžete, stačí mávnout na taxík. Za cenu jen o málo vyšší než v noci nejezdící metro vás odveze tam, kam potřebujete. Pražskými taxikáři odchovaný jedinec jen nevěřícně zírá. I metro je kapitola samo o sobě. Denně se po 287 kilometrech osmi linek přepraví více než osm milionů cestujících. A cena lístku? Krátká cesta vás vyjde zhruba na dvacet, delší maximálně na čtyřicet korun.

Zachraň se, kdo můžeš

Po bolestném probuzení do dalšího dne konečně pochopíte, že nastala ta pravá chvíle dát vale soulskému hemžení. Třiadvaceti milionová aglomerace si vás sice podmaní, ale už po týdnu stráveném mezi tolika lidmi, paláci, galeriemi, neustálými dopravními zácpami, hlukem, všudypřítomným smogem a stovkami zastávek místního metra už je na pořádný trek po horách nejvyšší čas.

Miss Korea Lee Honey čtvrtá na Miss Universe

Krásná, inteligentní a ještě k tomu umělkyně. Co víc by si mohl muž přát?


Lee Honey dívka s "typicky korejským" příjmením, svůdnou tvářičkou, červeným diplomem ze Seoul National University a citem pro tradiční dvanáctistrunný nástroj gayageum dobře ví, kam povedou její další kroky:

"Mám těd dva hlavní cíle. Za prvé se chci stát se ambasadorkou korejské kultury ve světě. Za druhé chci pomáhat lidem v rozvojových zemích jako je Severní Korea,'' uvedla Medunka v rozhovoru pro webové stránky Miss Universe.