Po vznesení nároku na ostrovy Senkaku[1] a ruské Kurilské ostrovy si Japonsko brousí zuby na jihokorejský ostrůvek Dokdo (독도) ležící 87.4km jihovýchodně od nejbližšího spřáteleného ostrova Ulleungdo (울릉도). Když v roce 1952 korejský prezident Li Syn-man nakreslil linku poválečných rozdělení vod, zahrnul tento malý ostrůvek o rozloze 187,450m2 (ne)oprávněně ke korejské straně a nyní o skutečném vlastníkovi probíhají četné diskuze.
Po zařazení tohoto ostrova do japonských středoškolských učebnic, jakožto výsostného území Japonska pod názvem Takeshima, se vzedmula vlna odporu. Mohli bychom namítnout, že zařazení učiva o sporu zákonem nerozhodnutém, nejenom že není korektní vůči dětem, ale jde o mezinárodní provokaci s cílem přivést tento problém až před mezinárodní arbitáž, kde by možný výsledek díky politické převaze, zřejmě hovořil ve prospěch Japonska. Takovéto řešení tedy z jihokorejské strany je tím nejméně vhodným. V ideálním případě by měla převládat snaha vyhnout se mezinárodní pozornosti, jenže to je problém. Korejci jsou patřičně temperamentní a podobné nařčení si nenechají líbit. Mluví se tu o obraně se zbraní v ruce, což by bylo z korejské strany značným hrdinstvím, vezmeme-li v úvahu Japonsko se svou druhou největší ekonomikou na světě a hrubým domácím produktem na hlavu přesahujícím korejský téměř 3.5 násobně.
Zdá se, že nás po kauze 'Šíleného hovězího' čekají podobné protesty za záchranu malého ostrůvku. Své polínko do ohně si přiložila i americká Board on Geographic Names (BGN), když ve svých záznamech změnila vlastníka z původní Korejské republiky na území bez vlastníka. Jenže to bylo vzápětí, po telefonátu vysoce postaveného člena jihokorejské vlády a osobním přičinění George Bushe, změněno zpět na původní hodnotu. Amerika si i nadále udržuje neutrální postoj a mezinárodní souboj o pár kamenů, tak stále nemá jasného vítěze a v zásadě potenciální vlastnictví mnoho výhod nepřináší, snad kromě dosud řádně neprozkoumaných možností těžby zemního plynu.
Bitva se strhla i mezi světovými lingvisty o to, kdo dokáže věrohodněji přeložit konkrétní historické záznamy, a tím přiklonit misku vah na svou stranu. Navíc roli hraje i vynikající zrak. Zatímco je možné při příznivém počasí Dokdo z nejbližšího korejského ostrova Ulleungdo zahlédnout , o druhé straně to stejné neplatí. Japonská strana se hájí tím, že první kdo na ostrov dopravoval Korejce byly japonští rybáři, protože v té době neměli dostatečně kvalitní plavidla a navíc k potenciálnímu zabrání ostrova došlo již před začátkem okupace.
Pokud by opravdu došlo na mezinárodní arbitráž a vezmeme-li v potaz výsledek podobného sporu o podobný ostrov v Asijském regionu, zásadní roli bude hrát, kdo o ostrov lépe pečuje. Jisté je, že před japonskou okupací ostrov Korejci využíván nebyl. Během ní jej pak navštěvovali japonští rybáři a v součastnosti je „obsazen“ dvojčlennou korejskou posádkou.
Nyní přispěchal na pomoc se svojí kampaní i největší korejský internetový vyhledávací systém Naver.com, který ve své branži snadno převálcuje Google.com, a to drtivým 76% podílem na trhu. Vidíte, na všem se dá vydělat, nevím jak vy, ale já si alespoň jednu z těch knížek hned poběžím koupit, byť o jejich nestrannosti se dá pochybovat.
Ref. pro více informací srov. http://dokdo-or-takeshima.blogspot.com/
0 comments:
Post a Comment