Životní hra

Autor: Vojta Pitra (tenhle text se ti fakt povedl!!!)

Právě jsem viděl dokument The game of their life, tady je můj komentář z csfd.

Úžasný dokument o něuvěřitelném úspěchu severokorejských fotbalistů na Mistrovství světa v Anglii. Vynásobte naše Nagano deseti a možná se přiblížíte k šoku, jaký tehdy způsobili Korejci celému světu. Dokument sleduje vyprávění šedesátiletých staříků o jejich slavných zápasech, zápasy ukazuje v barevných dobových záběrech a je doplněn komentáři fotbalových historiků, fanoušků i jejich soupeřů. Má úžasný spád, nastiňuje i nečekané problémy s účastí neuznávaného státu na mistrovství světa a politickým pozadím jejich účasti, ale hlavně je oslavou fotbalu. Nesmírně zajímavý dokument nejen pro ty, které zajímá Severní Korea, ale i pro všechny sportovní fanoušky. Stejně, jako si korejské hráče zamilovala celá Anglie, tak jim v tomto dokumentu budete držet palce i vy.

A teď něco k samotnému turnaji. V roce 1966 bylo pro celou Asii, Afriku a Oceánii vyčleněno na turnaji jedno účastnické místo. Afrika se na protest vůbec nezúčastnila kvalifikace. Několik dalších zemí rovněř odřeklo účast v kvalifikace, takže došlo k situaci, kdy se v přímém souboji o jediné postupové místo utkali v dvojzápasu Austrálie a Severní Korea. Za Austrálii hráli převážně Angličané a o svém postupu vůbec nepochybovali. Dvojzápas se hrál na neutrální půdě v Kambodži a půlka stadionu měla nařízeno fandit Australanům a půlka Korejcům. Disciplinovaní, drobní, ale velmi rychlí a týmově hrající Korejci přejeli Australany po výsledcích 6:1 a 3:1. Před odjezdem na turnaj do Anglie si je k sobě pozval samotný Kim Ir-sen a dal jim za úkol vyhrát jedno dvě utkání. Ve skupině měli silnou Itálii, na minulém mistrovství světa třetí Chile a Rusy. V prvním utkání hráli velmi dobře, ale s Ruskem podle očekávání prohráli 3:0. Rusové ovšem hráli velmi tvrdě, čímž proti sobě poštvali anglické fanoušky a ti najedou všichni fandili Korejcům, o kterých nevěděli prakticky nic. V dalším utkání nastoupili proti Chile a pokud by prohráli, na turnaji by skončili. Téměř celý zápas prohrávali jedna nula, ale v závěru se jim podařilo vyrovnat a celý stadion nad jejich prvním gólem na turnaji vybuchl nadšením. V závěrečném utkání je čekala Itálie, které stačila k postupu remíza. Po půl hodině hry se zranil italský kapitán a musel odstoupit. Tehdy ještě nebylo povolené střídání, takže Itálie hrála o desiti.

obr.: Korejci se radují po senzačním vítězství nad Itálií.

Když Korejci vstřelili branku, hráči Itálie začali panikařit a každý se snažil vzít odpovědnost na sebe, čímž přestali hrát jako mužstvo. Vyrovnat se jim nepodařilo a zrodilo se nejspíš největší překvapení v historii světových šampionátů. Itálie jela domů a místo ní postupovala Severní Korea. Bylo to zároveň poprvé, kdy se asijské mužstvo dostalo mezi posledních osm týmů. Ve čtvrfinále je čekalo Portugalsko, které vyhrálo všechny zápasy ve skupině, kde porazilo Brazílii a tehdy nesmírně silné Maďary. Začátek zápasu byl naprosto šokující.

obr.: momentka ze zápasu Koreje s Portugalskem.

Korejci vstřelili branku už v první minutě a nezůstali jen u ní. Za dvacet minut vedli tři nula a Portugalci byli zralí na ručník. Korejci ovšem měli velmi málo zkušeností, místo aby betonovali a hlídali své vedení, hráli neustále podle hesla „nejlepší obranou je útok“ a Portugalci (čti Eusebio) je ve zbytku utkání přejeli. Nakonec prohráli 5:3, čtyři góly dal jeden z nejlepších hráčů všech dob, Eusebio. I přesto se Korejci vrátili domů jako národní hrdinové.

obr.: v roce 2002 se osm hráčů s trenérem vrátilo na místo činu na stadion v Middlesborough, kde odehráli všechny zápasy základní skupiny Mistrovství světa.

Nedávno jsem přečetl knížku Pchjongjangská akvária od Kang Čchol-hwana, o jeho desetiletém pobytu v severokorejském pracovním táboře a následném útěku do Jižní Koreje. V knížce je zmínka, že v jednom táboře skončil jeden člen tohoto týmu, když prý byli hráči obviněni, že při oslavách postupu přes Itálii pili alkohol a užívali si s děvčaty. Na konci dokumentu je toto vyvráceno. Na čí straně je pravda, těžko říct.

video: pár momentů ze zápasu s Itálii, včetně vítězného gólu.