Korejské mýty a pověsti

Autor: Vojta Pitra

Nedávno jsem dočetl skvělou knížku Vodopád devíti draků - sbírku korejských mýtů a pověstí. Všechny jsou strašně zajímavé a založené na úplně jiných morálních hodnotách, než ty evropské. Dvě z nich jsem zestručnil a publikoval na svém blogu. První je o Tangunovi, bájném zakladateli korejského národa a druhá je věnována lásce.

Tangun – Princ santalového stromu
Jeden z nejstarších mýtů vůbec. Ve středověku byl Tangun považován za praotce všech korejských kmenů. Legendární rok Tangunova zrození rok 2333 př. N. l. byl prvním rokem tradičního korejského kalendáře....

V nebeské říši vládl bůh Hwanin. Vedlejší žena mu porodila syna jménem Hwanung. Ten tušil, že díky svému původu nebude moci převzít vládu po otci a zatoužil sestoupit na zem. Otec mu v tom nebránil a vybral mu nejvhodnější místo kolem tří vrcholků hory Tchebeksan. Na znak jeho božského původu mu daroval tři nebeské početi. Hwanung sestoupil na zem se třemi tisíci poddanými. Snesl se na duhovém obláčku přímo pod korunu posvátného santalového stromu. Tady vybudoval své sídlo, nazval ho Posvátné město a sám přijal titul Nebeský král. Svými činy rovněž řídil tři božstva přírodních živlů, vládce větrů, vládce deště a vládce mraků. Rozhodoval o osudu lidí, trestal zlo a nepravosti.

V té době spolu v jedné jeskyni žili tygr a medvědice. Obě šelmy toužily stát se lidmi. Vyhledaly Hwanunga a prosily ho o vyslyšení svých přání.

Hwanungovi se jich zželelo a daroval jim po svazku divotvorného pelyňku a po dvaceti paličkách česneku a přikázal jim: "vraťte se do jeskyně a v naprosté tmě tam sto dní pobývejte. Pokud to vydržíte, stanou se z nich lidé."

Tygr nevydržel a proměny se nedočkal. Medvědice měla více trpělivosti a za odměnu se proměnila v ženu. Ženě-medvědici bylo na světě smutno, protože se jí nedařilo najít životního druha. Zatoužila proto po dítěti a prosila Hwanunga, aby nedopustil vyhynutí jejího rodu. Hwanung se slitoval, dočasně na sebe vzal lidskou podobu a ženu-medvědici si vzal. Po nějaké době žena-medvědice porodila rozkošného chlapečka. Dostal jméno Tangun – Princ santalového stromu. Tangun poté zbudoval chráněné město Pchjongjang a ujal se vlády ve své říši, kterou nazval Čoson – země Jitřní svěžesti. Později hlavní město přenesl do Asadalu pod horu Pegaksan – Bílý štít. Své říši vládl půldruhého tisíce let. Na sklonku života se uchýlil do lesní pustiny a přeměnil se v Ducha hor. Tehdy dosáhl požehnaného věku tisíce devíti set osmi let.

Dva draci na ostrově Sanghwa

V den návratu vlašťovek z jižní Číny do Koreje, který je předzvěstí jara, si obyvatelé vesnice Sosong vyprávějí pověst o dvou dracích. Kousek od vesnice je dvojitý ostrov Sanghwa. Každoročně sem přinášejí drakům oběti, aby si vymodlili bohatý úlovek. Když se nad ostrovem ukáží dvě vysoká oblaka, dá se očekávat úrodný rok, protože v tomto znamení se oba draci setkávají. Pradávno prý žily v Hanjangu dvě zámožné rodiny, v jejichž čelech stáli vysocí královští úředníci: Kim a Ha. Rodiny se odedávna nepřátelily. I když se rodiny nenáviděly, jediný syn Ha se zamiloval do jediné dcery Kima. Zamilovaní si slíbili, že se vezmou. Mladý Ha se ale musel na rozkaz otce od dívky odloučit. Jeho posláním bylo studovat klasické knihy, aby se mohl stát královským úředníkem. Mladý Ha Činjong, jak se dívka jmenovala, řekl, aby na něho počkala, dokud nesloží úřednické zkoušky. Ta s tím i přes záplavu slz souhlasila.

Na ostrově Sanghwa se mladík pod dohledem buddhistického mnicha Pekčanga pustil do studia. Činjong přesto nemohl pustit z hlavy. Chodíval po pobřeží, hleděl na sever a myslel na milou. V noci ji psal dopisy, přestože je neměl po kom poslat. Bloumal po pobřeží a volal jméno své milé. Každý dopis roztrhal na kousíčky a ty pak naházel do vody, jako by je vlny mohly donést k Činjong. Nakonec se ale rozhodl již dále netrápit své srdce a soustředit se pouze na studium. Říkal si: "Až složím zkoušky, poprosím otce, aby mi dovolil se s ní oženit." Mezitím došlo na královském dvoře k velkým změnám.

Krále Tandžonga svrhl z trůnu jeho strýc, princ Sujang. Pan Ha, chlapcův otec, byl odpůrcem nového krále a prohlašoval, že raději zemře, než aby sloužil králi, který se zmocnil vlády nezákonně.

Své názory upřímný a zásadový pan Ha neskrýval ani před novým králem, později známým jako král Sedžo, a stihl ho za to nejvyšší trest. Jeho konkurent pan Kim, hlava znepřátelené rodiny a otec krásné Činjong, si přízeň nového krále získat uměl. Za odměnu dostal ještě vyšší úřad. Když se to Činjong dozvěděla, byla velmi nešťastná, protože ztratila naději, že si jednou vezme svého milého.

Jednou uslyšela Činjong v zahradě rozhovor z otcovy pracovny: „Neměl by přijít o hlavu každý příslušník zrádcovy rodiny?“ „Tak jest. Uděláme dobře, když co nejdříve sprovodíme ze světa toho kluka na ostrově. Bojím se, aby nám nezmizel.“ Ten hlas patřil jejímu otci. „Zítra ráno se tajně vydáme na ostrov s vojáky,“ bylo dále slyšet. Činjong se hned rozhodla vydat se na ostrov, aby překazila úkladné plány na zmaření miláčkova života. Tajně se se sluhou vykradla zadní branou z města a vydala se k ostrovu. Na moři však byly tak vysoké vlny, že jí majitel lodic odmítl půjčit veslici. Nabídla mu své perly, ale ani to ho nepřesvědčilo. Musela tedy čekat celý den. Vítr ale nepřestal ani nazítří.

Dále již Cinjong sečkávat nemohla. Tajně se přikradla ke člunu, naskočila a ze všech sil veslovala k ostrovu. Když již byla téměř u jižního výběžku ostrůvku, uviděla mladého Ha, ale až na severním konci. Mladý Ha Činjong zahlédl a rozběhl se k ní. V té chvíli se už ale k ostrovu blížila loď s vojáky vyslanými otcem Činjong. Volala na něho, aby utekl, ale přes hukot vln se zoufalé volání k mladíkovi nedoneslo. Ten však vytušil, že něco není v pořádku. Rychle skočil do člunu a začal veslovat k Činjong. Jak to spatřili vojáci, zamířili rovnou za ním. „Vojáci tě chtějí zabít. Spěchej! Rychleji!“ „Činjong, vydrž, hned jsem u tebe!“

Oba čluny se blížily k sobě, ale vojáci byli rychlejší. Nakonec, když už byly člunky milenců takřka u sebe a mladí lidé užuž napřahovali ruce, proťal modrou oblohu ohnivý blesk a udeřil do člunu. Mladík a Činjong se vznesli k nebi. Obloha rázem ztemněla. Dvě velká vysoká oblaka jako by se v tu chvíli dotkla ostrova a proměnila se v dračici a draka. Nebe milence zachránilo a pomohlo jim naplnit jejich lásku.

Sama nebesa se ustrnula nad jejich touhou po společném životě na zemi a dovolila jim setkávat se na souši alespoň jednou do roka v podobě dvou draků. Sestupují na zem a setkávají se na ostrově Sanghwa vždy třetího dne třetího měsíce. Tedy v den, kdy se vracejí vlašťovky.