Pěstitelem palem v Japonsku

Autor: Michal Vodrážka

Vojtovy zážitky z výletu do Koreje a Japonska mi připomněly, že jsem se ještě nepodělil o svoje zkušenosti z minulého roku. Začnu trochu offtopic Japonskem, protože to bude kratší, a použitelnější pro lidi, kteří by se do Japonska chtěli vydat neobvyklým způsobem.

Loňské lét jsem trávil Koreji a po třech měsících mi končilo turistické vízum. Protože jsem chtěl zůstat trochu déle, rozhodl jsem se podívat na skok do Japonska. Nemám rád velká města, nechtěl jsem utratit moc peněz a z Nového Zélandu jsem znal tzv. WWOOF (www.wwoof.org - World Wide Opportunities on Organic Farms). Jde o výměnu – vy pracujete, okolo šesti hodin denně, na organické farmě, a přitom dostáváte jídlo a bydlíte s farmáři. Protože nedostáváte žádnou mzdu, není potřeba pracovní povolení a všechno je legální i na turistické vízum. Navíc vám to umožní poznat danou zemi / region daleko blíž a intenzivněji a můžete se (hlavně my z měst) navíc něco dozvědět o principech a praxi udržitelného zemědělství.

Přes net jsem zjistil, že WWOOF funguje i v Japonsku a že na části z asi 300 farem se mluví i anglicky. Po 3 měsících v horách jsem chtěl k moři, nejlépe teplému, a tak jsem našel květinářství a květinovou farmu na ostrově Tanegashima.

Tanega je tropický ostrov asi 80km na jih od nejjižnějšího cípu Kjůšů. Je proslulý ze tří důvodů – poprvé se na něm setkali Japonci a Evropané (Portugalci), nachází se na něm japonský kosmodrom, a je to také nejlepší místo na surfování v Japonsku. Z Koreje jsem vyrazil trajektem z Pusanu a potom vlakem do Kagoshimy, odkud plula další loď (resp. jetfoil – tryskový člun) na Tanegu.

V přístavu mě čekala moje hostitelka Sayako a kolegové wwoofeři – Duncan ze Skotska a Holanďan (sakra, nemám paměť na jména, ale psal v Japonsku diplomku o problému bezdomovectví v Tokiu).

Rodina Miyazono měla v přístavu květinářství a ve vnitrozemí ostrova pak pěstovali různé květiny. Především jeden druh palmy, který se používá “jako to zelené,” co květinářka přidá k vámi vybraným květinám.

Dopoledne jsme mýtili džunglí zarostlá palmová políčka nebo sklízeli „zralé“ palmové listy a pleli ve sklenících. V džungli bylo potřeba být opatrný, žila tam spousta potvůrek - jedovaté stonožky, hadi a vosy.

Když jsme šli kácet poprvé, divil jsem se, proč jdeme, když tolik prší. Na to mi Okasan opáčila, že “hadi a včely spí”. Pochopil jsem, až když jsme později narazili na oboje. Had opravdu spal, museli jsme do něj notně šťouchat, aby se vůbec odplazil, a hustý déšť zpomalil i rojení včel (nebo vos), jejichž hnízdo se skrývalo v likvidovaném křovisku.

Dopolední práce trvala tři hodiny, víc bychom v tom horku nevydrželi. Pak se jelo domů dát si vydatný oběd. Odpoledne nás čekala pohodová práce - zastřihávání oschlých konců sklizených listů, jejich omývání a balení do beden, které se pak vozily na letiště odkuď putovaly do Tokia a Kjóta. Bylo to trochu jednotvárné, ale oba kolegové toho dost zažili, tak bylo co vyprávět a čemu se smát.

Práce končila v pět, pak jsme si půjčili džíp a vyrazili na jednu z pláží. Duncan býval závodní surfař a mluvil slušně japonsky, takže jsme pláže navštěvovali na základě telefonických rad místní komunity surfařů podle toho, kde byly nejlepší vlny.

Když jsme měli den volna, vzali jsme si s Duncanem džíp na celý den a jeli se podívat na jih ostrova na kosmodrom.

a místo, kde ztroskotala čínská džunka s Portugalci na palubě.

Protože kousek od Tanegashimy je ostrov Yakushima, zapsaný na seznam UNESCO, je Tanegashima turistů téměř prosta – všichni jezdí na Yakushimu. Pěstuje se cukrová třtina, rýže, loví ryby a odpalují rakety. Na ostrově žije komunita surfařů, již v období letních prázdnin doplňuje spousta pozérů z Tokia procházejících se po plážích s těmi nejdražšími prkny, na než se ale sotva umí postavit (tak to alespoň vyprávěli hardcore surfaři). Slečna na fotce vpravo je z Fukuoky, ale utekla od nesmyslné práce v kanceláři, pracuje v květinářství a volný čas tráví na vlnách.

Ostrov je celkem kopcovitý, roste tam spousta ibišků, má krásné pláže a teploučké moře. Vyplaval jsem se dosyta, ale po dvou týdnech nastal čas vrátit se do Koreje.

Tanegashima je jedno z nejkrásnějších míst, kde jsem v životě byl. Bohužel jsem neměl čas zůstat déle, ale pořád si pohrávám s možností odjet do Japonska na delší dobu, na jaře pobýt na ostrůvcích mezi Kjůšů a Okinawou, a na léto odjet na Hokkaido, kde se nachází většina WWOOF farem (věřte-nevěřte, včetně jedné pěstující bio-konopí :) Chtěl by se někdo přidat?