Vážení přátelé a přítelkyně Korejského poloostrova.

Nadešel čas velkých změn.

Díky Michalovi Utíkalovi a máme nový web. Je přehlednější, hezčí, modernější - zkrátka víc sexy a míň blogspot! Takže neváhejte a vstupte:

http://jiznikorea.eu/

Vozíčkářka

Lekce 2 - spona ida & základní konstrukce vět

Autor: Helen Čejkovská

Spona 이다 má význam "být někým/něčím" a nesmí být zaměňována se slovesem 있다 (být, ncházet se někde, existovat).

Kladný tvar: 이다, v záporu 아니다 (nebýt, nejsem, není...)
Zdvořilý tvar: 입니다, v záporu 아닙니다
Zdvoř. tvar v otázce: 입니까? v záporu 아닙니까?


1) Konstrukce "A je B"

이것은 나비입니다. Tohle je motýl. [:igosǔn nabiimnida:]
이것은 나무입니다. Toto je strom. [:igosǔn namuimnida:]
이 사람은 우리 선생님입니다. Ten člověk je můj/náš učitel.
[:i saramǔn uri sonsengnimimnida:]

V kladné větě se spona pojí s nulovým pádem podstatného jména a píše se s ním dohromady.



2) Konstrukce "A není B"

이것은 나비가 아닙니다.
[:igosǔn nabiga animnida:]
Tohle není motýl.

이것은 나무가 이닙니다.
[:igosǔn nabiga animnida:]
Toto není strom.

이 사람은 우리 선생님이 아닙니다.
[:i saramǔn uri sonsengnimi animnida:]
Ten člověk není můj učitel.

V záporné větě je podstatné jméno vždy v prvním pádě nikoliv v pádě nulovém a píše se zvlášť.



3) Konstrukce "A je B?"

이것은 나비입니까?
[:igosǔn nabiimnikka:]
Je tohle motýl?

이것은 나무입니까?
[:igosǔn namuimnikka:]
Je toto strom?

이 사람은 선생님입니까?
[:i saramǔn sonsengnimimnikka:]
Je tento člověk učitel?

S nulovým pádem se spona opět píše dohromady.

4) Konstrukce "A není B?"

이것은 나비가 아닙니까?
[:igosǔn nabiga animnikka:]
Tohle není motýl?

이것은 나무가 아닙니까?
[:igosǔn namuga animnikka:]
Toto není strom?

이 사람은 선생님이 아닙니까?
[:i saramǔn sonsengnimi animnikka:]
Ten člověk/On není učitel?

Podstatné jméno je před zápornou sponou v prvním pádě (~이/~가) a píše se zvlášť.

5) Konstrukce "A není B, ale C"

이것은 나비가 아니고 나무입니다.
[:igosǔn nabiga anigo namuimnida:]
Tohle není motýl ale strom.

이것은 잡지가 아니라 신문입니다.
[:igosǔn čapčiga anira šinmunimnida:]
Toto není časopis nýbž noviny.

이 사람은 선생님이 아니고 학생입니다.
[:i saramǔn sonsengnimi anigo haksengimnida:]
On není učitel, je to student.

Ke spojení obou částí se používá koncovky ~고 nebo ~라, má význam protikladu.

Man

Korejština pro samouky - Lekce 1. ZÁJMENA

Autor: Helen Čejkovská

Zájmena ukazovací

이 [:i:] tento, tato, toto, tenhle apod.
그 [:kǔ:] ten, ta, to (ti)
저 [:čo:] onen, tamten, támhleto apod.

Rozeznávají vzdálenost, která vás pojí od předmětu, o kterém mluvíme.

Zájmena osobní

• 나 [:na:] já, 저 [:čo:] já (skromě)
• 우리/우리들 [:uri:] my, 저희/저회들 [:čohi:] my (skromě)
• 너 [:no:] ty, 너희/너희들 [:nohi:] vy
• 당신 [:tangšin:] vy (vykání), 당신들 vy (množné číslo, vykání)

Při tvoření prvního pádu je několik výjimek, které je nutné si zapamatovat
já 나 → 내가 (místo 나가), ty 너 → 네가 (místo 너가), já 저 → 제가 (místo 저가) viz Lekce 4 - základní pády podstatných jmen

Velmi populárními náhražkami za zájmena jsou v koreji oslovení značící příbuzenské vztahy

• 오빠 starší bratr, pro holky [:oppa:]
  
• 형 starší bratr, pro kluky [:hyong:]
  
• 언니 starší sestra, pro holky [:onni:]
  
• 누나 starší sestra, pro kluky [:nuna:]
  

Jejich použití je prosté

1. ve smyslu příbuzenstva
2. jste s někým dobří přátelé, "jako by jste byli sourozenci". Jste si velmi blízcí. Jakékoliv takovéhle užití příbuzenského zařazení je tudíž volně přeložitelné jako jméno, pouze v korejštině má pak lehce hlubší význam toho, že značí jakousi větší blízkost.
3. nahrazuje ve vztahu oslovení typu "zlato" (platí zejména pro 오빠)

• 동생/여동생 [:tongseng/jodongseng:] mladší sourozenec - bratr/sestra, pro obe pohlavi (jako oslovení se moc nepoužívá a když, tak spíše výsměšně)
• 아저씨 [:adžoši:] doslovně znamená muž ve věku (něčích) rodičů, v praxi použitelné jako "pane" či "strejdo" - ne však ve smyslu příbuzenstva ale v rámci věkového chápání osoby
• 아주마 [:adžuma:] žena ve věku rodičů, v praxi "paní"

Klučík

Co jste o Koreji určitě nevěděli

Autor: Michal Vodrážka

Čtu zábavnou knížku The dawn of modern Korea od ruského koreanisty Andreje Lankova, a nemůžu než se podělit o několik perel. Kniha je soubor článků, které Lankov píše pro Korea Times, vždy si vybere historii té či oné moderní vymoženosti a popisuje, jak se do Koreje dostala a dále vyvíjela. Třeba telefon. král Kojong, velký fanda všech moderních technologií, ho nechal i přes protesty konzervativců u dvora nainstalovat v roce 1894 v paláci Deoksugung a spojil tento palác s ministerstvy. Později nechal natáhnout linku i k hrobce své konkubíny, a prováděl konfuciánské obřady k uctění její památky po telefonu. Podobně pak skrze měděný drát truchlil i Kojongův syn za něj samotného. Inu, jablko nepadlo daleko od stromu.

Kojong

Kojong také podpořil stavbu tramvajové linky, která od roku 1899 spojovala ulici Jongno a Cheongnyangni, a měl speciální královskou tramvaj, která ho vozila k hrobce královny Min, zavražděné japonskými agenty.

Zajímavá je i historie Kojongových následníků, o které se v Korejských muzeích většinou skoro nic nedozvíte. Kojongův syn Sunjong zemřel bezdětný v roce 1926, a nástupníkem na trůn byl jeho nevlastní bratr, korunní princ Yi Eun. Yi Eun žil od roku 1907 v Japonsku, kde vystudoval elitní vojenskou akademii a v roce 1920 byl oženěn s princeznou Masako, z japonské císařské rodiny. Japonské císařství se tak snažilo Koreu asimilovat i skrze splynutí panovnických rodů. Přestože šlo o manželství které bylo oběma víceméně nařízeno, žili spolu štastně až do Eunovy smrti v roce 1970.

Yi Eun a Masako na svatební fotografii

Yi Eun se po absolvování vojenské akademie stal důstojníkem císařské armády, dotáhl to až na generála a velel divizi v Číně. Po kapitulaci v roce 1945 se chtěl vrátit do Koreje, ale prezident Rhee Syngman byl kategoricky proti, a tak musel zůstat v Japonsku. Až v roce 1963, kdy po Parkově převratu Rhee musel sám odejít do exilu, bylo korunnímu princi oficiálně dovoleno vrátit se do vlasti. Spolu s Masako, která se stala Korejskou občankou, dožil svá léta v paláci Changdeokgung, a v roce 1970 mu byl dokonce vypraven státní pohřeb. Masako manžela přežila o skoro dvacet let a zemřela v roce 1989. Yi Eun a Masako měli syna Yi Gu, narodil se v Tokyu v roce 1931, vystudoval MIT a v 70. letech učil na několik korejských univerzitách.

A nakonec něco úplně jiného, co vám ale korejská muzea a historické seriály rády zamlčí taky. Tradiční korejské ženské oblečení v 19. století mělo tak krátkou blůzu, že korejky chodily s částečně či úpně obnaženými ňadry. To špatně nesly protestantské misionářky, a tak třeba matky dcer studujících na Ewha school mohly svoje ratolesti navštěvovat jen v případě, že byly náležitě, tedy netradičně, oblečeny.

Ajuma I.

Česká publikační činnost o Korejském poloostrově

Autor: Martin Vlnas

Mimo nejvýznamnějších akademických autorit, které práce zmiňuje dle obecného konsenzu současné koreanistiky, se tento text zaměřil na autory publikující v týchž periodikách, jako autor – Finančním magazínu (Finmagu), Reflexu, Respektu a deníku Mladá Fronta Dnes. Vzhledem k rozsáhlému prostoru věnovanému jihokorejské tematice je krátce zmíněn také Nový Orient, časopis Orientálního ústavu Akademie věd České republiky.

Nejstarší dohledaný text je starý 15 let. Toto období bylo autorem této práce zvoleno záměrně tak, aby korespondovalo s transformací jihokorejského politického systému z autoritativního na demokratický. Všechny zde zmíněné texty se tak již z větší části zabývají moderní demokratizující se či demokratickou Jižní Koreou. Při vyhledávání textů autor pracoval s vlastním archivem, s on-line archivy zmíněných periodik, s knihovnou Orientálního ústavu Akademie věd České republiky a také s přehledem bibliografie o Jižní Koreji dostupným na internetových stránkách www.korea.cz .

Obecně je možné říci, že se drtivá většina autorů publikujících ať již akademické, či publicistické texty o Jižní Koreji rekrutuje z řad studentů a přednášejících studijního oboru koreanistika při Ústavu Dálného východu Univerzity Karlovy. Zde je nutné zmínit činnost dvou nejvýznamnějších českých expertů na Jižní Koreu: docentky PhDr. Miriam Löwensteinové, Ph.D., vedoucí oboru koreanistiky a odborné poradkyně a korektory reportáží v praktické části práce, a docenta PhDr. Vladimíra Pucka, CSc. Oba však publikují především odborné texty a aktuální dění komentují pouze na přání novinářů . Výjimku tvoří text Miriam Löwensteinové Rodina v Koreji: střípky a postřehy (Löwensteinová 1995) publikovaný v časopise Nový Orient a medailon Byl Kim Jong-sam mezi korejskými prezidenty výjimkou? (Löwensteinová 1997) otištěný tamtéž. Ve stejném periodiku vyšly také dvě etnografické studie, jejichž autorkou je koreanistka Jolana Klubrtová: Dvě setkání s korejskou kulturou (Klubrtová 2001a) a Pohled do korejské kuchyně (Klubrtová 2001b), reportáž Zdenky Klöslové Jak jsme poznávali Koreu, aneb hledání jehly v kupce sena (Klöslová 2004), či kvalitní historizující texty (Klöslová 2000a, 2000b, 2001), jejichž společným jmenovatelem jsou vztahy mezi Československou republikou a Jižní Koreou před druhou světovou válkou.

Aktivně publikujícím autorem je také Mgr. Petr Bláha, M.A. působící při Orientálním ústavu Akademie věd. Své texty poměrně pravidelně (s ohledem na obtížnost s jakou jihokorejská témata pronikají na českou mediální scénu) publikuje v týdeníku Respekt (srov. Bláha 2000a; 2000b; 2002; 2006). Žánrově jde, s výjimkou medailonku Superdiplomat Pan Ki-mun (Bláha 2006), o reportážní texty hraničící s komentovaným zpravodajstvím. Týdeník Respekt otiskl také reportáž: Buddha s křížem na těle: V Koreji se buddhističtí mniši inspirují u křesťanských misionářů (Gruberová, Irena M. 2001), jejíž autorkou je tehdejší studentka koreanistiky Irena M. Gruberová. Na stránkách stejného periodika se objevily také články dalších autorů (Fischerová 2001; Dlabal 1998).

Významnou osobností, která se Jižní Koreou v českém prostředí dlouhodobě zabývá a aktivně o ní publikuje, je koreanista a japanolog Jiří Janoš. Jeho kniha Dokonale utajená Korea (1997) představuje jediný český rozsáhlý reportážní text o Korejském poloostrově, který v České republice vyšel za posledních patnáct let. K tomuto soudu autor práce dospěl podrobným seznámením se s publikacemi o Jižní Koreji dostupnými v knihovně Orientálního ústavu Akademie věd. Tento závěr byl dále potvrzen seznámením se s přehledem jihokorejské bibliografie dostupným na www.korea.cz. Ke stejnému poznatku došli také současný český velvyslanec v Jižní Koreji Jaroslav Olša jr, a vydavatel Juraj Lajda. Právě absence jakéhokoliv aktuálního uceleného reportážního textu o současné Jižní Koreji vydavatele přivedla k nápadu publikovat knihu, která by stávající situaci částečně napravila.

Dílo Jiřího Janoše Dokonale utajená Korea (Janoš 1997a) představuje již více než deset let nezbytné minimum pro každého, kdo se chce s Jižní Koreou seznámit. Jde o klasický reportážní text, v němž autor líčí zemi na základě vlastní zkušenosti. Své zážitky pak dle reportážních standardů doprovází základními faktografickými daty a podává tak ucelený obraz země pohledem českého autora. Nutno ale konstatovat, že jisté pasáže knihy již nejsou aktuální, vzhledem k bouřlivé transformaci, kterou Jižní Korea neustále prochází. Následující díla Jiřího Janoše Japonsko a Korea (2007a) či připravovaný titul Umění Koreje (2008) od reportážního formátu upouštějí, i když v prvním zmíněném díle je stále možné najít pasáže vycházející z autorových cest po Jižní Koreji. Reportážní činnosti se ale Jiří Janoš nevzdal. Kratší texty odpovídající možnostem daného média autor stále publikuje na stránkách Reflexu (Janoš 1999; 2000a; 2001; 2007b), či v cestopisných měsíčnících Lidé a země (Janoš 1996; 1997b; 2000b) a Koktejl. Jeho starší reportáže je možné zpětně dohledat také v Mladém Světě (např. Janoš 1993).

O reportážní zachycení současné Jižní Koreje se úspěšně pokusil také kmenový redaktor Reflexu Jan Zvelebil v knize Na vandru s Reflexem II.: Češi jsou všude! Jak se jim vede? (2008). Publikace Koreji věnuje celkem patnáct stran. Podkladem pro jejich napsání byla dvojice rozhovorů - kromě autora této práce Zvelebil vyzpovídal také Olgu Janíčkovou, která v zemi strávila pět let. V rámci Zvelebilem vedené rubriky Vandr v tištěném Reflexu dále vyšly reportáže o životě v Jižní Koreji od studentky koreanistiky Veroniky Bednářové (Bednářová 2003) a také od autora tohoto textu (Vlnas 2008f). Kromě těchto dvou textů Reflex během sledovaného období uveřejnil také další reportážní texty s jihokorejskou tematikou (srov. Hudema 2007; Kořínek 2000).

Mnohem více mediálního prostoru než Jižní Korea dostává její severní soused, který sice není hlavním tématem práce, přesto ho není možné pro jeho vliv na jihokorejské dění a společnou historii opomenout. Vynikající a v českém ale i evropském kontextu ojedinělou reportážní sondu do severokorejského prostředí představuje text Na studiích u Kimů: Čeští koreanisté popisují svou stáž v nejzáhadnější zemi světa (Hindrich, Chlada 2004), jehož autory jsou Jaromír Chlada a Petr Hindrich – oba studenti koreanistiky na FF UK. Autoři se do Severní Koreje dostali díky studijní stáži. Byli prvními Čechy, mimo členů diplomatického sboru, kteří v zemi dlouhodobě pobývali po deseti letech. V českých médiích vycházejí stále častěji také další reportážní texty ze Severní Koreje, například: Rudá Korea slaví (Hrubý 2007) či Taekwondo vejpůl (Polanská 2005), jejich autoři však v Severní Koreji pobývali pouze omezenou dobu, pokud vůbec, čemuž odpovídá také kvalita textů.

Obecně je možné shrnout, že dostupná původní česká publicistická tvorba o Jižní Koreji je, alespoň během autorem sledovaných patnácti let, velmi omezená. Pokud se čeští autoři rozhodnou o Korejském poloostrově publikovat, většinou se spokojí s agenturními zprávami, případně jde o jejich kompilace do jediného shrnujícího článku (srov. Štefan 2008; Vodička 1999). Tímto způsobem zpracovávané texty dominují v deníku Mladá Fronta Dnes. Původní reportážní text o Jižní Koreji vytvořený „v místě dění“ autor práce při průzkumu archivu Mladé Fronty Dnes nenalezl. Děje se tak i v situacích, kdy se Jižní Korea ocitne na předních stranách českých periodik, jako tomu bylo v případě únosu jihokorejských misionářů hnutím Taliban v roce 2007, nebo během cesty jihokorejského prezidenta do Severní Koreje v témže roce. Právě zásadního nedostatku textů psaných „z místa dění“ se autor snažil během svého pobytu v Jižní Koreji využít.

Nutno dodat, že malý zájem žurnalistů o teritorium je pochopitelný. Vyplývá především z geografické i politické vzdálenosti Korejského poloostrova od České republiky a jeho relativně malém významu na globálním poli. Jižní Korea tak nejen v českém žurnalistickém prostředí trpí syndromem malého státu obklopeného giganty – Čínou, Japonskem a z části také Ruskem. Výjimkou bylo především období následující po vypuknutí Asijské ekonomické krize v roce 1997, kdy se toto teritorium stalo epicentrem světového dění, ale také perioda po únosu jihokorejských misionářů Taliby či období po nepodařeném severokorejském jaderném testu v roce 2007. Jako další výjimku lze jmenovat etapu před a během mistrovství světa ve fotbale, které se v Jižní Koreji a Japonsku konalo v roce 2002.

Vzhledem k současným investičním aktivitám jihokorejských firem na našem území a činnosti nového českého velvyslance v Jižní Koreji Jaroslava Olši jr. však lze očekávat, že počet původních publicistických textů, reportáže nevyjímaje, bude do budoucna přibývat.

Přehled bibliografie k předchozímu článku

(citováno dle současné citační normy mediálních studií)

Bednářová, Veronika. 2003. „V Soulu“ in Reflex 2003, R. 14, č. 39. http://www.reflex.cz/Clanek14199.html (11. 12. 2008).

Bláha, Petr. 2000a. „Z ochránce okupantem.“ Pp. 15 in Respekt 2000, R. 11, č. 38. http://www.respekt.cz/clanek.php?fIDCLANKU=677&fIDROCNIKU=2000 (11. 12. 2008).

Bláha, Petr. 2000b. „Osm týdnů poté.“ Pp. 12 in Respekt 2000, R. 11, č. 33. http://www.respekt.cz/clanek.php?fIDCLANKU=296&fIDROCNIKU=2000 (11. 12. 2008).

Bláha, Petr. 2002. „A co naši zajatci. Na Korejském poloostrově se začínají hýbat události.“ Pp. 11 in Respekt 2002, R. 13, č. 39. http://www.respekt.cz/clanek.php?fIDCLANKU=3854&fIDROCNIKU=2002 (11. 12. 2008).

Bláha, Petr. 2006. „Čongův rodinný podnik“ in Respekt 2006, R. 17, č. 19. http://www.respekt.cz/clanek.php?fIDCLANKU=1807&fIDROCNIKU=2006 (11. 12. 2008).

Bláha, Petr. 2006. „Superdiplomat Pan Ki-mun“ in Respekt 2006, R. 17, č. 43. http://www.respekt.cz/clanek.php?fIDCLANKU=1807&fIDROCNIKU=2006 (11. 12. 2008).

Dlabal, Ladislav. 1998. „Korejský Willy Brandt. President Kim Te-džung má před sebou nové i staré problémy.“ Pp. 14 in Respekt 1998, R. 9, č. 15. http://www.respekt.cz/clanek.php?fIDCLANKU=85&fIDROCNIKU=1998 (11. 12. 2008).

Fischerová, Anna. 2001. „Útěk na Sever.“ Pp. 16 in Respekt 2001, R. 12, č. 6. http://www.respekt.cz/clanek.php?fIDCLANKU=2247&fIDROCNIKU=2001 (11. 12. 2008).

Gruberová, Irena M. 2001. „Buddha s křížem na těle: V Koreji se buddhističtí mniši inspirují u křesťanských misionářů“ in Respekt 2001, R. 12, č. 4. http://www.respekt.cz/clanek.php?fIDCLANKU=2180&fIDROCNIKU=2001 (11. 12. 2008).

Hindrich, Petr – Chlada, Jaromír. 2004. „Na studiích u Kimů: Čeští koreanisté popisují svou stáž v nejzáhadnější zemi světa“ in Respekt 2004, R. 15, č. 30. http://www.respekt.cz/clanek.php?fIDCLANKU=1289&fIDROCNIKU=2004 (11. 12. 2008).

Hrubý, Dan. 2007. „Rudá Korea slaví“ in Reflex 2007, R. 18, č. 20. http://www.reflex.cz/Clanek27398.html (11. 12. 2008).

Hudema, Marek. 2007. „Asijský zázrak a krach“ in Reflex 2007, R. 18, č. 28. http://www.reflex.cz/Clanek28109.html (11. 12. 2008).

Janoš, Jiří. 1993a. „Jižně od Kim Ir-sena.“ Pp. 13–15 in Mladý svět 1993, R. 35, č. 13.

Janoš, Jiří. 1996. „Na korejské svatbě.“ Pp. 596–600 in Lidé a země 1996, R. 45 č. 10.

Janoš, Jiří. 1997a. Dokonale utajená Korea. Praha: LIBRI.

Janoš, Jiří. 1997b. „Ostrovu Čedžudo vládnou harubangové.“ Pp. 137–141 in Lidé a země 1997, R. 46 č. 3.

Janoš, Jiří. 1999. „Tygr v ústraní“ in Reflex 2001, R. 12, č. 40.

Janoš, Jiří. 2000a. „Korejská čára“ in Reflex 2000, R. 11, č. 49.

Janoš, Jiří. 2000b. „Čindžu, zapomenutý div na řece Namgang.“ Pp. 556–559 in Lidé a země 2000, R. 49 č. 9.

Janoš, Jiří. 2001. „Moravský misionář v Koreji“ in Reflex 2001, R. 12, č. 24.

Janoš, Jiří. 2007a. Japonsko a Korea. Praha: Academia.

Janoš, Jiří. 2007b. „Proč nemají Korejci rádi Japonce?“ in Reflex 2007, R. 18, č. 7.

Janoš, Jiří - Honcoopová Helena. 2008. Umění Koreje. Praha: Národní galerie v Praze.

Klubrtová, Jolana. 2001a. „Dvě setkání s korejskou kulturou.“ Pp. 101-102 in Nový Orient 2001, R. 56, č. 3.

Klubrtová, Jolana. 2001b. „Pohled do korejské kuchyně.“ Pp. 347-348 in Nový Orient 2001, R. 56, č. 10.

Klöslová, Zdenka. 2000a. „Dva Češi v historii Koreje. Radola Gajda a Josef Hanč.“ Pp. 216-222 in Nový Orient 2000, R. 55, č. 6.

Klöslová, Zdenka. 2000b. „Korejci a české zbraně.“ Pp. 286-292 in Nový Orient 2000, R. 55, č. 8.

Klöslová, Zdenka. 2001. „Legionářská literatura: Korejci a Korea“ Pp. 37-42 in Nový Orient 2001, R. 56, č. 2.

Klöslová, Zdenka. 2004. „Jak jsme poznávali Koreu, aneb hledání jehly v kupce sena.“ Pp. 37-39 in Nový Orient 2004, R. 59, č. 2.

Kořínek, Martin. 2000. „Sun Myung Moon“ in Relfex 2000, R. 11, č. 4. http://www.reflex.cz/Clanek758.html (11. 12. 2008).

Löwensteinová, Miriam. 1995. „Rodina v Koreji: střípky a postřehy.“ Pp. 2-4 in Nový Orient 1995, R. 50, č. 1.

Löwensteinová, Miriam. 1997. „Byl Kim Jong-sam mezi korejskými prezidenty výjimkou?“ Pp. 201-203 in Nový Orient 1997, R. 52, č. 6.

Štefan, Petr. 2008. „Jihokorejci se připravují na sjednocení se severním sousedem“. http://zpravy.idnes.cz/jihokorejci-se-pripravuji-na-sjednoceni-se-severnim-sousedem-pul-/zahranicni.asp?c=A080911_090845_zahranicni_stf (28. 12. 2008).

Polanská, Jitka. 2005. „Taekwondo vejpůl“ in Reflex 2005, R. 16, č. 48. http://www.karlin.mff.cuni.cz/~hkmaly/homepage/proxy/raoul/index.php/Clanek21912.html (11. 12. 2008).

Vlnas, Martin. 2007a. „Modlitba za návrat in Respekt 2007, R. 18, č. 33.

Vlnas, Martin. 2007b. „Sluneční záře nad Pchjongjangem“ in Respekt 2007, R. 18, č. 41.

Vlnas, Martin. 2007c. „Zima mezi Korejci“ in Respekt 2007, R. 18, č. 49.

Vlnas, Martin 2008a. „Olympijská pochodeň ozářila 38. rovnoběžku“ Pp. D4 in Mladá Fronta Dnes 2008, R. 19, č. 104. http://oh.idnes.cz/nekourit-zavrit-staveniste-ve-jmenu-olympijskych-her-pph-/olympiada-peking.asp?c=A080429_224844_sport_oh_mah (11. 12. 2008).

Vlnas, Martin 2008b. „Zkoušky jako horor“ in Reflex 2008, R. 19., č. 17.

Vlnas, Martin 2008c. „Jižní Korea: Tahle země není pro líný“ in Finanční Magazín 2008, R. 1, č. 5.

Vlnas, Martin 2008d. „Únik jménem soju“ in Finanční Magazín 2008, R. 1, č. 5.

Vlnas, Martin 2008e. „Profesorská utopie“ in Finanční Magazín 2008, R. 1, č. 6.

Vlnas, Martin. 2008f. „V Soulu“ in Reflex 2008, R. 19, č. 10. http://www.reflex.cz/Clanek31317.html (11. 12. 2008).

Vodička, Milan. 1999. „Jižní Korea neusiluje o pohlcení severu proti jeho vůli“. http://zpravy.idnes.cz/jizni-korea-neusiluje-o-pohlceni-severu-proti-jeho-vuli-p2k-/zahranicni.asp?c=990527_225112_zahranicni_ond. (28. 12. 2008).

Zvelebil, Jan. 2008. Na vandru s Reflexem II.: Češi jsou všude! Jak se jim vede?. Praha: Brána.