Co jste o Koreji určitě nevěděli

Autor: Michal Vodrážka

Čtu zábavnou knížku The dawn of modern Korea od ruského koreanisty Andreje Lankova, a nemůžu než se podělit o několik perel. Kniha je soubor článků, které Lankov píše pro Korea Times, vždy si vybere historii té či oné moderní vymoženosti a popisuje, jak se do Koreje dostala a dále vyvíjela. Třeba telefon. král Kojong, velký fanda všech moderních technologií, ho nechal i přes protesty konzervativců u dvora nainstalovat v roce 1894 v paláci Deoksugung a spojil tento palác s ministerstvy. Později nechal natáhnout linku i k hrobce své konkubíny, a prováděl konfuciánské obřady k uctění její památky po telefonu. Podobně pak skrze měděný drát truchlil i Kojongův syn za něj samotného. Inu, jablko nepadlo daleko od stromu.

Kojong

Kojong také podpořil stavbu tramvajové linky, která od roku 1899 spojovala ulici Jongno a Cheongnyangni, a měl speciální královskou tramvaj, která ho vozila k hrobce královny Min, zavražděné japonskými agenty.

Zajímavá je i historie Kojongových následníků, o které se v Korejských muzeích většinou skoro nic nedozvíte. Kojongův syn Sunjong zemřel bezdětný v roce 1926, a nástupníkem na trůn byl jeho nevlastní bratr, korunní princ Yi Eun. Yi Eun žil od roku 1907 v Japonsku, kde vystudoval elitní vojenskou akademii a v roce 1920 byl oženěn s princeznou Masako, z japonské císařské rodiny. Japonské císařství se tak snažilo Koreu asimilovat i skrze splynutí panovnických rodů. Přestože šlo o manželství které bylo oběma víceméně nařízeno, žili spolu štastně až do Eunovy smrti v roce 1970.

Yi Eun a Masako na svatební fotografii

Yi Eun se po absolvování vojenské akademie stal důstojníkem císařské armády, dotáhl to až na generála a velel divizi v Číně. Po kapitulaci v roce 1945 se chtěl vrátit do Koreje, ale prezident Rhee Syngman byl kategoricky proti, a tak musel zůstat v Japonsku. Až v roce 1963, kdy po Parkově převratu Rhee musel sám odejít do exilu, bylo korunnímu princi oficiálně dovoleno vrátit se do vlasti. Spolu s Masako, která se stala Korejskou občankou, dožil svá léta v paláci Changdeokgung, a v roce 1970 mu byl dokonce vypraven státní pohřeb. Masako manžela přežila o skoro dvacet let a zemřela v roce 1989. Yi Eun a Masako měli syna Yi Gu, narodil se v Tokyu v roce 1931, vystudoval MIT a v 70. letech učil na několik korejských univerzitách.

A nakonec něco úplně jiného, co vám ale korejská muzea a historické seriály rády zamlčí taky. Tradiční korejské ženské oblečení v 19. století mělo tak krátkou blůzu, že korejky chodily s částečně či úpně obnaženými ňadry. To špatně nesly protestantské misionářky, a tak třeba matky dcer studujících na Ewha school mohly svoje ratolesti navštěvovat jen v případě, že byly náležitě, tedy netradičně, oblečeny.